Vedení Zemědělského družstva Kunžak se v posledních letech nebálo udělat více změn. Pod vedením předsedy Miloše Vítka zde dokázali, že i s českou strakou lze dosahovat excelentních výsledků v užitkovosti i v kvalitě mléka, a to při současném razantním snížení nákladů na krmiva. Receptem je odvaha opustit zažité postupy a také udělat personální výměny.
V srdci České Kanady, v nadmořské výšce kolem 600 metrů, hospodaří Zemědělské družstvo Kunžak, které nedávno oslavilo 75 let své existence. Dřívější JZD prošlo složitým vývojem, po revoluci se podnik potýkalo s dluhy z dřívější přebujelé přidružené výroby. Dnes je Kunžak stabilním zaměstnavatelem pro 76 lidí a hospodaří na 930 hektarech orné půdy a 1125 hektarech trvalých travních porostů a pastvin.
VSADILI NA SELSKÝ ROZUM A PRECIZNÍ VÝŽIVU
Rostlinná výroba je zde podřízena hlavně potřebám živočišné. Vedle pšenice, ječmene, ovsa, tritikale a řepky zde pěstují kukuřici na siláž a jetelotrávy. Zajímavostí je pěstování čiroku na plochách ohrožených černou zvěří. „Dáváme ho do oblastí, kde nám zvěř kukuřici vždycky hodně poškodila. Čirok nechají být, protože nemá palice," vysvětluje předseda družstva Miloš Vítek. Čirok se v Kunžaku silážuje do jam podobně jako kukuřice.
Předseda Miloš Vítek nastoupil do funkce před třemi lety po profesním životě stráveném v kunžackém družstvu na technické pozici. To mu umožnilo podívat se na živočišnou výrobu neotřelou optikou. „Celý profesní život jsem byl mimo živočišnou výrobu, měl jsem na starosti bioplynku nebo servis strojů. Když jsem nastoupil jako předseda a spolu se mnou na pozici místopředsedy Jan Zámečník, začali jsme naslouchat a zdálo se nám, že za doplňky výživy a různé minerálky platíme až moc, aniž by se to vracelo v mléce," popisuje Miloš Vítek.
Ve spolupráci s výživářským poradcem Ing. Tomášem Fákem (VVS) proto přistoupili k revizi krmných dávek. Cíl byl jasný: zjednodušit systém a osekat zbytečné náklady. Výsledek byl ohromující. „Jen za půl roku od změny jsme ve výživě dojnic ušetřili 960 000 korun," zdůrazňuje předseda. Přitom užitkovost neklesla, naopak začala stoupat. Zatímco v roce 2024 se nádoje pohybovaly kolem 26 litrů na dojenou krávu, v květnu 2026 už zootechničky hlásili 29,3 litru a špičkové krávy ve vrcholu laktace dojí přes 40 litrů. Významným plusem byla obnova strojového parku pro výrobu objemných krmiv, kterou měl pod „svými křídly" místopředseda Jan Zámečník. Důležitá byla také výměna na zootechnické pozici.
KVALITA OBJEMU STOUPLA
Dalším klíčem k úspěchu byla radikální změna v načasování výroby objemných krmiv, zejména u luskovinoobilních směsek (LOS). „Vždycky se tu vyjíždělo sklízet o svátcích Cyrila a Metoděje v červenci, aby ‚byla hmota'. Loni jsme ale vyjeli o deset dní dřív," vzpomíná Miloš Vítek na odpor „staré školy", která se obávala nedostatku objemu krmiv. Časnější sklizeň však přinesla krmivo s výrazně vyšší výživnou hodnotou.