Objemná krmiva, myšleno hlavně pastva a seno, by měly tvořit základ krmné dávky každého koně bez ohledu na jejich pracovní nebo sportovní zátěž, ale mohou být pro koně dostačující a lze koně nakrmit i bez jadrných příkrmů? Samozřejmě, i koně volně žijící v přírodě to zvládnou, ale pojďme si to trochu víc rozebrat.
Trávicí trakt volně žijících koní je velmi dobře uzpůsoben na využívání pastvy a dobře se dokáže vypořádávat i se sezónními změnami živin, které v porostech probíhají od bohaté jarní po velmi vláknitou a chudou pastvu pozdně podzimní a zimní. Je to pro to, že tyto změny probíhají postupně a koně, tedy osazení jejich trávicího traktu, si na ně postupně snadno navyknou. Volně žijící koně mají výhodu velké plochy, po které se pohybují a jejich potrava se tak nezúžila jen na spásání travních porostů, ale okusují i rozmanité keře, stromy nebo požírají kůru. Koně si do jisté míry dokáží saturovat i nedostatek minerálních látek olizováním půdy v různých lokalitách.
Koně žijící v zajetí jsou ve většině případů omezeni plochou pastvin, a nebo dokonce tráví většinu času ve stájích a jsou tedy zcela závislí na tom, co jim dá člověk do žlabu. Omezená plocha pravidelně spásaných pastvin také nezaručuje moc druhové rozmanitosti rostlin na nich rostoucích. Můžeme tedy říci, ano koně dokáží vyžít jen z objemných krmiv, ale má to své zásady.
Obecně v objemných krmivech mohou chybět některé vitamíny, minerály, protein a pro sportující a pracující koně i energie. Navíc se jejich kvalita sezónně mění, hlavně u pastevních porostů, nemůžeme tak počítat se stejnými živinami na jaře a stejnými v létě a na podzim. Jiné požadavky na výživu mají také různé kategorie i plemena koní. Jiné požadavky má hobby ježděný hucul, jiné kojící klisna a jiné dostihový kůň v plném tréninku. Pokud je chceme dobře uživit a přitom zbytečně nepřekrmit musí se živinové požadavky sejít s živinami podávaných krmiv.
U minerálně-vitamínových doplňků lze obecně říci, že se vždy vyplatí kupovat komplexní doplněk určený pro danou kategorii koní. Např. pro březí a kojící klisny kupovat doplněk pro březí a kojící klisny, pro hříbata pak doplněk pro rostoucí koně, atd. Tato krmiva by měla obsahovat všechny důležité minerály a vitamíny i ve správných poměrech pro danou kategorii a věk. Výhodou je pokud tato krmiva obsahují i aminokyseliny, a to především Lysin a Metionin.
Co by tedy správná komplexní minerálka měla obsahovat? Určitě základní makroprvky: vápník, fosfor, sodík a hořčík, vitamíny rozpustné v tucích: A, D, E a stopové prvky: měď, mangan, zinek, selen, jód a kobalt a již zmíněné aminokyseliny Lysin a Metionin. S rostoucí zátěží a u starších koní jsou vítané i vitamíny skupiny B: B1,2,6,12, Niacin a Biotin, pro kojící klisny kyselina listová, pro hříbata a důchodce vitamín C a pro koně ve vysoké zátěži i vitamín K a železo kvůli krvetvorbě.
A jak je to s energií a bílkovinami? Podle studií u koní krmených pouze pící, je až 70% využitelné energie získávaná z těkavých mastných kyselin, které vznikají trávením vlákniny v zadním traktu trávicího ústrojí. Škroby a cukry jsou tráveny převážně v tenkém střevě a při jejich nadbytku se posouvají do tlustého střeva, kde způsobují jeho okyselení a tím i nerovnováhu v mikrobiálním prostředí. Koním proto v zimě pomůžeme k lepší termoregulaci přidáním kvalitního sena, kůň si vlastně vnitřně ,,zatopí“ trávením vlákniny, což ale nefunguje u vyšších dávek jádra (škrobu), které trávicí trakt nedokáže v krátké době efektivně zužitkovat a ještě rozhodí důležitý mikrobiom v tlustém střevě.
U pracujících nebo sportujících koní by mohl být přísun energie z píce nedostatečný, a tak pro ty, kteří nechtějí zatěžovat trávicí trakt koně škrobem je tu řešení v podobě tuku a olejů. Kvalitní rostlinné oleje (lněný, ostropestřecový) jsou velmi efektivním zdrojem energie pro výkon. Tuk v krmné dávce můžeme vhodně zvýšit i pomocí semen jako je ostropestřec, len, slunečnice nebo konopné semínko či neodtučněné rýžové otruby. Měli bychom ale mít na paměti, že tuk v celkové denní krmné dávce by se měl pohybovat max. do 5%.
U bílkovin nejde u koní ani tak o množství jako o jejich kvalitu a aminokyselinové zastoupení. Zdravý kůň v nízké a střední zátěži přijme dostatečné množství bílkovin v objemných krmivech, a nebo mu postačí přidat trochu vojtěškových granulí. U kategorií koní vyžadujících více bílkovin ať už k růstu nebo k obnově tkání při výkonu se hodí kvalitnější zdroje proteinu. Komponentou s největším obsahem bílkovin je extrahovaný sójový šrot – s ohledem na vysokou hladinu NL je vhodné ho přidávat maximálně 200g do denní krmné dávky koně. Výhodou sójového šrotu je i obsah esenciální aminokyseliny lysinu. Dalšími kvalitními zdroji bílkovin pro koně jsou: len, sladový květ, slunečnice, ostropestřecový nebo konopný výlisek nebo pivovarské kvasnice. Na kvalitu bílkovin a aminokyselinové složení by měli pamatovat hlavně chovatelé koní s různými metabolickými syndromy jako je například PSSM, protože čím efektivnější je obnova svalových vláken, tím menší jsou následky choroby jako jsou například tuhnutí svalů a třes.
V poslední době roste u koňáků obliba dalšího objemného krmiva, které dříve bývalo výsadou hlavně v chovu skotu. Ano, je to siláž ze zavadlé píce, neboli nesprávně senáž. Senáž je mezistupeň mezi čerstvou pící a senem a používá se především při zimním krmení nebo pro koně s dýchacími problémy (dušnost). Senáž je vlhká, měkká a koním obvykle chutná více než seno. Obsahuje méně sušiny a vlákniny, ale je živinově bohatší než seno. Vzniká anaerobním kvašením a konzervace spočívá v rychlém poklesu pH, které vytvoří prostředí nevhodné pro škodlivé bakterie a plísně. Živinově je senáž, stejně jak seno, závislá na kvalitě a stáří porostu při sklizni, ale také na způsobu a rychlosti silážování. Pro senáže i seno pak platí stejná zásada, a to krmit pouze kvalitní a nezaplísněný materiál. Senáž je krmivo pro většinu koní vhodné a pokud jsou dodrženy zásady krmení jako je nezávadnost a postupné navykání při zkrmování větších objemů, tak s ní koně problémy nemají a může se s ní seno i zcela nahradit. Pro koho naopak vhodná není, jsou koně náchylní na tloustnutí, na laminitidu a u koní náchylných na hladinu cukrů v krmivu. Nejlepší variantou je krmení senáže v kombinaci se senem nebo kvalitní! krmnou slámou, pro doplnění vlákniny.
Závěr
A co říci na závěr? Kůň je geneticky předurčený k tomu, aby přijímal objemná krmiva po celý den a aktivně se přitom pohyboval. To je důležité pro správnou funkci celého organismu koně. Měli bychom na to pamatovat i u koní stojících na boxe a nenechávat je tam takříkajíc ,,na sucho“, ale podávat menší dávky sena několikrát za den. Ideální dávka objemných krmiv v závislosti na zastoupení vlákniny je 1 – 1,5% z živé hmotnosti koně. Např. sena by měl dospělý kůň přijmout 6 – 10kg denně. Pro zajímavost, nové studie koní na pastvě prokázaly, že dospělý valach odkázaný pouze na pastvu, sežere za den 3,3% ze své živé hmotnosti, měřeno v sušině, což odpovídá cca 50kg čerstvé píce.
Všechna krmiva podávaná koním musí být kvalitní, bez plísní a hnilob. A samozřejmě nezapomínejme na přístup k nezávadné, čerstvé vodě.
Kateřina Vojtěchová
